Když jsem se poprvé dostal k praxi mindfulness, tak jsem téměř ihned pochopil, že je důležité, abych ji zavedl do svého života a „učinil jí denním chlebem.“

Musím se přiznat, že mi to z počátku dělalo dost výrazný problém a střídala se u mě období, kdy jsem se praxi věnoval a kdy jsem na ní zanevřel. Měl jsem však jednu výhodu a to byla silná motivace, díky které jsem v praxi vydržel a mohl jí díky tomu postupně rozvíjet.

Jako zásadní mezník u sebe vnímám období, kdy jsem začal každý den ráno bez výjimky praktikovat. Začal jsem na pět minutách denně a postupně jsem přidával, až jsem se dostal na cca hodinu a půl denně, což je můj současný stav. V tomto směru mi také výrazně pomohlo, když jsem si uvědomil, že nejhladší cestou jak rozvinout praxi je mít z ní radost a dělat jí s chutí. Ano, měl jsem období, když jsem svá cvičení doslovně „přetrpěl.“ To však ve mě mnohdy vzbudilo odpor, kvůli kterému jsem během cvičení nebyl uvolněný a často jsem se musel velmi přemáhat, abych vůbec začal. Dnes se proto snažím začínat každé cvičení s úsměvem na rtech a s vědomím toho, že si jdu udělat dobře.

Když jsem začal vést své vlastní kurzy, tak jsem se znovu dostal na obdobné situace. Tentokrát však byla hlavní výzva na straně účastníků mých kurzů a touto otázkou se prakticky zabývám dodnes. Někteří lidé si praxi snadno osvojí, pravidelně se jí věnují ve svém volném čase a již během měsíců kurzu je na nich vidět výrazný posun. Jsou zde však lidé, kteří mají problém praxi zavést do svého režimu, i když by chtěli.

S mým kamarádem a spoluautorem kurzu RMT jsme proto dali dohromady seznam základních bodů pro rozvinutí praxe:

1) MOTIVACE

Motivace je základ. Silná motivace však není postavena na nadšení, protože to po nějaké době vyprchá. Je proto důležité hledat hlubší zdroj motivace, který Vám bude dávat smysl dlouhodobě.

Zde je návrh krátkého cvičení, které doporučujeme pro posílení motivace jednou za čas zopakovat:

“Udělám si pro sebe chvilku klidu a v tichu se zaposlouchám sám/sama do sebe. V čem nejdůležitějším v mém životě mi mindfulness (všímavost) může pomoci? Nevymýšlejte odpovědi rozumem, ale “naslouchejte” odpovědím, které se objevují ve Vašem nitru. Nespokojte se s první odpovědí, která přijde. Pokračujte v “naslouchání” několik minut, aby se odpovědi mohli vynořit z větší a větší hloubky. Odpovědi si napište na papír. Vždy, když budete ztrácet motivaci ke cvičení mindfulness, tak se k němu můžete vrátit.”

V rámci rozvoje motivace ještě prosím mějte na paměti:

S odstupem času Vám toto cvičení vždy odhalí něco nového – často to může být spojeno s aktuálními výzvami ve Vašem životě (např. stres, problémy s nadřízeným či kolegou, časté hádky ve vztahu apod.). Je proto dobré ho vždy po nějaké době opakovat.Opravdová chuť do praxe se ve Vašem případě rozvine až v momentě, kdy začnete sklízet její plody.

„Pěstovat mindfulness je jako zalévat semínko, chvíli trvá než vyroste.“

Nenuťte se do cvičení, která Vám jsou nepříjemná. Ale občas se k nim můžete vrátit, možná Vám s dostupem začnou dávat nový smysl.Občas mohou nastat dny, kdy Vám přestane dělat radost i Vaše oblíbená praxe. To je chvíle, kdy je dobré se vrátit k papíru s motivací.

2) RADOST

Úsilí a disciplína jsou důležité, není to ale to hlavní. Hlavní je mít ze cvičení radost. Radost Vám pomůže zvýšit chuť do cvičení a zároveň se zvýší šance, že se během cvičení budete cítit uvolněně. Zezačátku to někdy bolí, pokud se ale po cvičení cítíte dobře, tak je důležité si tento pocit zapamatovat. Stejně tak je důležité věnovat se z počátku hlavně cvičením, která Vám dělají dobře.

3) PRAVIDELNOST

Praxe začne své plody odhalovat až v momentě, kdy jí začnete věnovat každý den. Za začátku není potřeba investovat mnoho času, pět až deset minut stačí. Důležité je učinit praxi součástí Vašeho života.

4) PARŤÁCI

Mnoho lidí má dnes o praxi mindfulness zájem. Velmi pravděpodobně je i někdo takový ve Vašem okolí. Můžete se občas sejít a zkusit si praxi společně, nebo si můžeme vyměnit své zkušenosti. Bude to pro Vás podpůrné, uvidíte sami.