Jak dobře na tom jsme?

Vzdělávací systém pod tlakem.

V různých chvílích stres ovlivňuje každého z nás. A stejně tak je to i ve vzdělávání. U studentů připravujících se na závěrečné zkoušky se stres objevuje často. Určitě si to mnoho z nás pamatuje z vlastní zkušenosti. V rámci „Měsíce uvědomění stresu“, Kevin Hawkins, autor (Mindful Teacher, Mindful School: Improving Wellbeing in Teaching and Learning), mluví o zvyšující se důležitosti emoční a sociální inteligence učitelů. Intelektuální a akademická zdatnost pro adekvátní podporu studentů nestačí.

„Vzdělávání mysli bez vzdělávání srdce není žádným vzděláním.“ Aristoteles

Určitá ekonomická zajištěnost je očividně nezbytná pro dobrý a spokojený život, ale je to pouze část příběhu. I ti, kteří mají to štěstí žít v ekonomickém komfortu, nejsou nezbytně šťastnější než ostatní. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v roce 2030 bude deprese celosvětově nejčastější příčinou vzniku onemocnění. V roce 2005 British Journal of Psychology napsal, že polovina z naší západní civilizace bude zažívat depresi během svého života.

Obzvláště rizikovou skupinou jsou staří a nové také mladí lidé. Žijeme v krizové době mentálního zdraví mladých lidí. Nedávný růst zájmu o wellbeing a mindfulness ve školách ve Velké Británii nepochází ze systému vzdělávání jako spíš od veřejných činitelů oblasti zdravotnictví, kteří jsou znepokojeni epidemií mentální nestability mezi mladými lidmi.

  • 1 z deseti 5-16 let ve VB má nyní diagnostikovaný psychický stav (Mental Health Foundation, 2015)
  • Celosvětově je deprese nejčastější příčinou nemoci a nestability mezi adolescenty, sebevražda je třetí nejčastější příčinou smrti (WHO, 2016)

Legitimní funkcí škol by mohla být péče, abychom to pochopili. Vědět víc o efektivním používání naší mysli, jak vytrénovat svou pozornost, jak vyvinout uvědomění a emocionální regulaci, ocenění hodnoty těchto klíčových životních dovedností. Nemělo by to být středobodem našich školních osnov? Porozumění sama sobě, své mysli, tělu a emocím je klíčem k životním dovednostem 21. století.

Pro společnost je stále důležitější vážit si a vyvíjet tyto sebe uvědomující a sebe řídící kapacity u našich studentů. Ale aby se to stalo, potřebujeme vyučující, kteří si těchto hodnot váží a sami je aktivně kultivují ve svém životě. Učitele, kteří jsou emočně a sociálně inteligentní, stejně jako intelektuálně a akademicky znalí.

V dnešní době se toho učíme tolik o způsobu vyvíjení afektivních schopností a kapacit jako je empatie a soucit, stejně jako zlepšování kapacity využití mozku k jeho plném potenciálu. Naše definice inteligence je ale v běžných školách stále příliš limitovaná. Testovací režimy dominují našim přístupům posuzování porozumění, což dává matoucí zprávy o hlubším významu vzdělání našim dětem. Ještě pořád jsme posedlí známkami, čísly a dalšími externími motivátory, které odvádí pozornost pryč od učení ve smyslu vnitřního smyslu objevování a pryč od samotné radosti z učení – a my jsme stále zmateni, zda má být škola o učení pro život, nebo jen filtrem pro univerzity.

Přeloženo z originálu: 
http://connection.sagepub.com/blog/opinions/2017/04/26/how-well-are-we-a...

 

O Autorovi článku – Kevin Hawkins

Kevin Hawkins pracoval s dětmi a mladistvými v různých směrech po více než 30 let – jako učitel, ředitel a sociální pracovník ve VB, Evropě a Africe. Učil napříč ročníky ve státních a mezinárodních školách, které se soustředily na celý vývoj dítěte skrze vyrovnání akademických, sociálních a emocionálních aspektů učení. Kevin začal vyučovat (mindful awareness) pro studenty, učitele a rodiče v roce 2008. V roce 2012 založil MindWell, který podporuje vzdělávací komunity ve vyvíjení wellbeing s pomocí mindfulness a sociálně-emocionálního učení.